Smrt si nevybírá. Co dělat po smrti blízkého člověka jako dědic? Praktický průvodce krok za krokem
Ztráta blízkého člověka je jedním z nejtěžších okamžiků v životě. Nejen, že jedna etapa nesmazatelně končí a přichází smutek, ale dost možná i nečekaná zodpovědnost. Zvlášť, když jste v roli dědice. V tu chvíli přichází na řadu i praktické záležitosti, které je nutné vyřešit. A bohužel není jich málo.
Pokud jste se ocitli v roli dědice, možná se ptáte, co všechno je potřeba zařídit – a kde vlastně začít. Tento článek jsme připravili právě proto, abychom vám pomohli zorientovat se v situaci, která je sama o sobě hodně náročná…
Oznámení úmrtí a zajištění pohřbu
Nejdřív je třeba kontaktovat lékaře (v případě úmrtí doma nebo jinde mimo nemocnici), který vystaví list o prohlídce zemřelého. Ten je zodpovědný i zaslání listu na přílišný matriční úřad, který na jeho základě vystavuje do třiceti dní od přijetí úmrtí list. Poté se obraťte na pohřební službu, která převezme tělo a domluví s vámi podrobnosti ohledně pohřbu.
Pokud zemřel daný člověk v nemocnici, o všechny tyto formality se stará ona. Osobní majetek zemřelého, jako jsou šperky, hodinky, hotovost nebo klíče od domu či bytu, jsou považovány za součást dědictví a podléhají dědickému řízení. Po úmrtí pacienta nemocnice oznamuje pozůstalost příslušnému soudu podle místa bydliště zemřelého. Pozůstalost je uložena v depozitu nemocnice do doby vydání pravomocného rozhodnutí o dědictví.
Pohřeb a jeho platba
Pokud si zesnulý přál mít pohřeb, měl by být vypraven do 96 hodin po oznámení úmrtí. Se vším vám pomůže pohřební služba, která je schopna zajistit i květiny, řečníka či kar. Pohřeb hradí dědic a v některých případech můžete zpětně žádat stát o tzv. pohřebné. To vzniká v případě, že osoba vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřené, nebo osobě, jež byla sama rodičem nezaopatřeného dítěte. Tyto podrobnosti vám ale zdědí notář u dědického řízení.
- Některé pojišťovny již dnes ale nabízí si pohřeb tzv. předplatit. Pojišťovna po vaší smrti proplatí tomu, kdo vám vypravil a zaplatil pohřeb vynaložené náklady podle doložených faktur.
Informace (nejen) příbuzným
Je vaší povinností obeznámit se skutečností o úmrtí člověka jeho nejbližší rodinné příslušníky. Ti všichni mají právo zúčastnit se pohřbu. Úmrtí se sice automaticky zanáší do evidence obyvatel, je ale vaší povinností, pokud jste dědic, obeznámit tyto instituce:
- Zaměstnavatel nebo úřad práce - úmrtím pracovní poměr zemřelého zaniká a zaměstnavatel má následně povinnost jej odhlásit ze sociálního a zdravotního pojištění. Zároveň je zaměstnavatel povinen vystavit pro potřeby pozůstalých potvrzení o zdanitelných příjmech a evidenční list důchodového pojištění, potřebný pro vyřízení případného sirotčího nebo vdovského důchodu.
- Banky, operátoři, pronajímatelé, dodavatelé energií – aby vám nenabíhalo penále nebo jste nemuseli platit telefon za někoho, kdo jej už nebude moci používat, je vhodné všechny instituce, vůči kterým měl nebožtík závazky, o jeho smrti obeznámit. A čím dříve, tím lépe. Může se totiž stát, že na případnou reklamaci nebudou brát zřetel.
Doporučujeme vyžádat si více kopií úmrtního listu, budou se vám hodit při vyřizování dědictví.
Kremace – co se děje po pohřbu
Až 97% obyvatel České republiky si přeje být po smrti zpopelněno = kremace. Dochází k ní většinou ve stejný den, jako se koná pohřeb. Pokud si člověk pohřeb nepřeje a rodina si urnu odnáší domů nebo popel rozpráší, domluví se přímo na místě s pohřební službou kde a jak si je možné popel vyzvednout.
Dědictví aneb hlavně se nehádejte
To poslední, co by si zemřelá osoba přála je, aby se pozůstalí (dědicové), hádali o majetek. Bohužel se to děje, a ne ojediněle. Po pohřbu vás během několika měsíců (obvykle 6 – 9 měsíců) osloví notář – nemůžete si ho vybrat, je vám soudně přidělen. Právě on se stane vaším styčným důstojníkem a měl by o zemřelém vše zjistit:
- Majetek (nemovitosti, účty, auta)
- Dluhy – pokud je zesnulý měl a přesahují výši pozitiv, můžete dědictví odmítnout!
- Závěť nebo zda se bude dědit dle zákona
Kdo má na dědictví nárok
Zákon rozlišuje šest tříd dědiců podle jejich nároku na dědictví. Přednostní právo mají zůstavitelovy děti a manžel nebo manželka, následují rodiče zemřelého, sourozenci, v nejkomplikovanějším případě se pak může dědictví týkat prasynovců a praneteří, popřípadě dětí prarodičů. Každý z nich se může dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice.
V případě, že se dědicové nejsou schopni se dohodnout, notář rozdělí dědictví podle zákonných podílů.
Závěť a její náležitosti
V případě dědictví, ať už je to majetek nebo hotovost, je sázkou na jistotu sepsání závěti. Závěť musí být vždy písemná, v listinné podobě. I v případě, že využijete online služby, je nutné ji vlastnoručně podepsat a zajistit podpis dvou svědků. Stejné to je i při sepisování závěti u advokáta. Pokud se vydáte sepsat poslední vůli k notáři, bude mít podobu notářského zápisu.
Důležité je si však uvědomit, že zákon myslí i na nepominutelné dědice – děti. Tedy když do závěti dotyčná osoba uvedla jako jediné dědice souseda, s největší pravděpodobností u notáře neobstojí. To by se děti zemřelého musely ve prospěch souseda všeho vzdát. Nebo být vyděděni - zákon přesně stanoví, kdy je možné někoho vydědit. Většinou se to týká dítěte, které vede trvale nezřízený život, neposkytlo zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi nebo o něj neprojevuje opravdový zájem.
Vyklízení bytu nebo bytu po zemřelém
Pokud jste se stali dědicem bytu, domu nebo jiných prostor, je často nemovitost potřeba vyklidit a vyčistit. Zvlášť pokud:
- v ní dlouho nikdo nebyl
- došlo k úmrtí přímo v bytě a je zde kontaminace
- jsou zde osobní věci nebo nábytek, který už nechcete uchovávat
V takovém případě je vhodné přenechat vše profesionálům, kteří prostor vyklidí, provedou dezinfekci, dezinsekci nebo ozonizaci a pomohou vám zbavit se citlivé zátěže rychle, efektivně a diskrétně. Náklady na tuto službu by měl hradit dědic.
Až poté je možné rozhodnout se, co bude s nemovitostí dál. Po ukončení dědického řízení je nutné provést přepis nemovitostí (na katastru nemovitostí). Pokud je dědiců několik, bude třeba se domluvit, co s nemovitostí dále – prodat, pronajmout nebo si ji ponechat.
Věci, které nikdo nechce
Mezi majetkem zemřelého se mohou najít i věci, které si dědicové z různých důvodu nechtějí ponechat, protože pro ně nejsou užitečné nebo nepředstavují emocionální hodnotu. V tom případě je možné:
- Prodat – pokud má zesnulý cenné předměty, jako jsou starožitnosti, umělecká díla nebo cennosti, mohou být prodány, ale měli by být o hodnotě informováni všichni dědicové a dle zákona potom rozděleni.
- Darovat – některé věci mohou být darovány blízkým osobám nebo charitativním organizacím (např. oblečení).
- Zlikvidovat – pokud je věc poškozená nebo již nevyužitelná, může být odvezena k likvidaci nebo recyklaci.
Nájemní smlouva a práva dědiců
Další situace, ke které může po úmrtí člověka dojít je, že žil v nájemním bytě. Důležité je si uvědomit, že jeho smrtí nájemní smlouva nezaniká. Je proto nutné se s pronajímatelem dohodnout a smlouvu buď vypovědět nebo ji nechat přepsat na někoho jiného. Do té doby je nutné, aby dědic nájemné platil.
Je však také nutné nemovitost vyklidit. I s tím vám rádi pomůžeme! Pokud tak dědic neučiní do 6 měsíců od smrti nájemce, má pronajímatel, kterému zemřel podnájemník, možnost vznést u soudu žalobu o vyklizení bytu.
Zapečetění bytu po zemřelém
Kapitolou samou pro sebe je zapečetění bytu zemřelého. Dochází tak v situaci, kdy policie prověřuje, zda k úmrtí nedošlo z cizího zavinění. Cílem zapečetění je zabezpečení prostoru tak, aby mohly být zajištěny stopy. Pokud budou stopy zajištěny a pitvou bude potvrzeno, že k úmrtí nedošlo z cizího zavinění, může být byt odpečetěn. Do rozhodnutí o odpečetění kromě trestního řízení vstupuje ještě probíhající dědické řízení. Byt může zůstat zapečetěn do doby skončení dědické řízení, ovšem pouze za předpokladu, že byt oprávněně neužívá také jiná osoba (partner/ka, manžel/ka, děti nebo jiný nájemník).